Jaipur, hlavní město pouštního státu Rajasthan, je známé jako "pink city", tedy růžové město, poněvadž v roce 1883 bylo celé natřeno na růžovo, aby tak uvítalo státní návštěvu prince Alberta z Walesu (růžová byla tradičně barva spojená s pohostinstvím). Staré město po více než sto letech stále vítá návštěvníky růžovými barvami a nese též přezdívku "město podzimního západu slunce". Celé je obehnáno vysokou obrannou zdí a stráženo sedmi hlavními bránami. Zeď je částečně rozebrána, materiál byl používán na stavbu domů. Město bylo budováno s rozmyslem, široké hlavní silnice je křižují v pravých úhlech a dělí je na 9 částí symbolizující sluneční soustavu. Jaipur založil v roce 1727 maharadža Sawai Jai Singh II, z jehož jména je též odvozen jeho název. Královská rodina původně žila v 11 km vzdáleném Amberu.

Počtem 1.5 milionu obyvatel se Jaipur řadí na dvanácté místo mezi indickými velkoměsty, rozlohou však připomíná české okresní město, i přesto, že nové čtvrti se rozkládají již mimo přelidněný historický střed. V Indii rodiny bydlí pohromadě ve společných domácnostech a jsou velice skromné na prostor, takže není výjimkou, když v třípokojovém bytě žije deset, patnáct členů jedné rodiny. Příslušníci nejchudších společenských vrstev často nemají střechu nad hlavou a spí na chodnících, v době monzunů pak hledají útočiště pod mosty a viadukty. Ani tato skupina co do počtu není zanedbatelná.

Jaipur je obklopen prakticky ze všech stran neúrodnými kopci, na kterých se tyčí staré pevnosti a chrámy. Město samo o sobě neleží v poušti, ale stačí se vydat kterýmkoli směrem a po několika kilometrech se octnete uprostřed písečných dun. Proto i léto, které zde vrcholí v květnu a červnu, je velice kruté, o čemž svědčí denní teploty ve stínu, které se šplhají k padesátce, a ani v noci teplota neklesne pod 30 stupňů Celsia.

K prohlídce města si můžete vybrat ze široké škály dopravních prostředků. Nejdražší, nejméně romantické, ale nejpohodlnější jsou turistické taxíky. Často používané jsou motorové i cyklistické tříkolky, tzv. rikše, řídčeji už pak tonga, což jsou dvoukolové káry tažené koněm či poníkem. Mezi hromadné dopravní prostředky patří různé typy autobusů a minibusů, které jsou skutečně mini, takže pokud nemáte to štěstí a nesedíte, budete stát ohnutí v poloze skoby. Autobusy jsou ve velmi špatném technickém stavu, vždy přecpané a navíc prakticky nezastavují, jen přibrzďují, musíte mít tedy cvik v naskakování a vyskakování za jízdy (z toho důvodu chybí dveře, což ještě zvyšuje kapacitu - pasažéři stojí i na posledním stupínku). K hromadné přepravě slouží též minibus - tříkolka, tzv. tempo.

Podle mého názoru je Jaipur snad nejatraktivnější indické město pro turisty, kteří nespěchají a mohou zde strávit delší dobu. Já sám zde bydlím a pracuji již skoro rok a i když téměř každou volnou neděli bloumám ulicemi pink city, stále objevuji nové a nové památky a zajímavá místa. Prohlídka města může začít městským palácem (City Palace). Leží ve středu starého města a celý komplex, který v osmnáctém století zabíral sedminu celého města, se dělí na množství zahrad, nádvoří a budov. Vnější zeď nechal postavit Jai Singh, ale mnoho budov bylo dokončeno později, některé až počátkem tohoto století. Bývalý maharadža stále žije v jedné části paláce. Mezi hlavní části paláce patří Diwan-i-Am, neboli Hala veřejné audience, Diwan-i-Khas, čili Hala soukromé audience, Mubarak Mahal a sedmiposchoďová Chandra Mahal. V přízemí a v prvním patře této budovy je Muzeum Maharadži Sawai Man Singha II - kolekce šatů královských princezen, koberců, zbraní, obrazů. Na nádvoří nemůžete minout obří stříbrné nádoby, každá o kapacitě 8182 litrů. Jsou to největší stříbrné předměty na světě zaznamenané v Guinessově knize rekordů. Maharadža si v nich vozil vodu z řeky Gangy do Anglie na pití a na koupání - jako zbožný hindu nemohl používat anglickou vodu!

Nedaleko od vstupní brány městského paláce se rozkládá astronomická observatoř, největší z pěti, které vybudoval vášnivý astronom (a bojovník) Jai Singh. Před započetím stavby vyslal Jai Singh své astronomy na studium do zahraničí. Každá část observatoře má specifický účel - měření pozice hvězd, výpočty zatmění apod. a její konstrukce je světový unikát.

Hawa Mahal, neboli Palác větrů, je snad nejznámější jaipurskou stavbou. Byl postaven v roce 1799 maharadžem Sawaj Pratap Singhem a je částí městského paláce. Ke stavbě této pětipatrové budovy byl použit růžový pískovec. Z vrcholku paláce je nádherný pohled na město a k tomuto účelu byl také postaven - umožňoval sledovat ženám královské rodiny každodenní život města.

Jižně od zdí pink city, uprostřed zahrad Ram Niwas, stojí architektonicky impozantní budova Albert Hall, ve které se nachází špatně udržované muzeum. V horním patře naleznete obrazy maharadžů, kolekce miniatur a ručních výrobků, na přízemí pak sbírku kostýmů a jiných předmětů z Rajasthanu zobrazující obyvatele a život na venkově. V Ram Niwas můžete navštívit též zoologickou zahradu, kde mimo množství šelem a překrásných ptáků je krokodýlí chovatelská farma.

Mezi zajímavé moderní stavby se řadí hinduistický chrám Birla Mandir - nově postavená budova celá z bílého mramoru překrásně září za měsíčního úplňku.

Pokud se vydáte po silnici směrem na Agru, po osmi kilometrech zabloudíte do překrásné terasovitě postavené Sisodia zahrady plné květů a tančících vodotrysků. Spolu s palácem, který je nyní nepřístupný, ji založil v roce 1770 maharadža Sawai Jai Singh pro svou druhou ženu, princeznu Sisodii. Vnější zdi zahrady jsou zdobeny kresbami zobrazujícími lovecké scény a výjevy z legend o Krishnovi.

Gaitor, nacházející se 6 km od středu města v úpatí Nahargarhských kopců, je hrobka královské rodiny. Nejpůsobivější je asi památník Sawai Jai Singha II z bílého mramoru zdobený rytinami pávů. Další monumenty jsou věnovány Madho Singhovi, Ram Singhovi, Pratap Singhovi a Man Singhovi. Na Gaitor je překrásný pohled z přilehlých kopců, celá stavba působí až neskutečným, stavebnicovým dojmem.

Nepřehlédnutelná Nahargarh Fort, čili Tygří pevnost, se vyjímá na vrcholcích kopců obklopujících Jaipur. Nabízí uchvacující pohled na celé město, rozkládající se v údolí. Pevnost, původně známou jako Sudarshangarh, postavil v roce 1734 Sawai Jai Singh, druhé patro přistavěl v letech 1868-69 Ram Singh II a později, počátkem našeho století, stavbu rozšířil maharadža Sawai Madho Singh II.

Další místo, které byste při návštěvě Jaipuru neměli vynechat, je Galta, skryta v údolí kopců na východě od městské brány Surya Gate. V posvátných vodách zde smáčejí svá těla stovky Indů. Pro nás Evropany je zajímavé, že muži se sice koupou v jakýchsi plavkách, zato ženy buď zcela oblečené, anebo, bohužel jen ty starší a ošklivější, zcela nahé. Cestou ke Galtě stojí za povšimnutí Sluneční chrám (Sun Temple), odkud se opět nabízí pěkný pohled na růžové město.

11 km od Jaipuru směrem na Dillí leží Amber, který býval hlavním městem jaipurského státu. Stavbu pevnosti - paláce započal v roce 1592 Raja Man Singh, později byla rozšířena a dokončena Jai Singhem - je to skvělý příklad radžputské architektury. K pevnosti se od silnice dostanete pěšky za 10 minut, pro turisty je ale populární a jistě velmi atraktivní jízda na slonech.

Další impozantní pevnost, Jaigarh Fort, leží nad amberským palácem. V roce 1726 ji postavil Jai Singh, pro veřejnost byla otevřena až v roce 1983 a opět nabízí překrásný pohled nejen na amberské údolí, ale i na nedaleký Jaipur. V pevnosti je umístěno největší dělo na kolech na světě, nazývané Jaya Vana.

Výčet turisticky zajímavých míst by nebyl úplný, pokud bychom se nezmínili o Sanganeru. V tomto městečku, ležícím 16 km jižně od Jaipuru, naleznete ruiny historických Jain chrámů, bran a věží.

Jaipur je mnohem víc "indický" než jiná velkoměsta, jako např. Dillí či Bombay. Ženy, a to platí částečně i o mladé generaci, se neoblékají dle evropského stylu, ale nosí sárí nebo jiné indické oděvy, muži mají často na hlavách turbany. Lidé zde jsou silně věřící, většinou vyznání hindu, takže nejedí maso. Oblíbenou zábavou obyvatel jsou různé festivaly. Gangaur festival je oslavován především ženami. Je věnován bohyni Gauri - symbolu manželského blahobytu. Začíná následující den po Holi - svátku barev, a trvá 18 dní. Během Holi se koná též Elephant festival - sloní přehlídka a též zápas polo, který se jinak hraje na koních. Teej festival je oslavou dešťů, které přinášejí život do vyprahlé země a kdy znovu rozkvétají květiny, stromy a keře. Koná se v červenci či srpnu a mladé dívky v tento den připevňují v hájích houpačky a pořádají "houpačkové" soutěže. 18.-20. listopadu probíhá Jaipur festival - oslava založení růžového města.

V uličkách starého města můžete nakoupit, na co si jen vzpomenete. Jako v celé Indii, i zde vás lidé na ulici budou zastavovat, někteří jen ze zvědavosti, aby se zeptali, odkud jste, jak se vám zde líbí a podobně, jiní vás pozvou na čaj, což obvykle znamená, že vás zavedou do svého obchodu a nebo do obchodu, kde dostanou za zákazníka provizi. Jaipur je asi nejznámější zpracováním a exportem drahokamů a polodrahokamů, které se zde dají pořídit relativně levně, ale musíte si dát pozor, abyste nenaletěli. To platí ostatně při každém nakupování. Řemeslná výroba má hluboké kořeny - řemesla se dědí z otce na syna, jak tomu kdysi bývalo i u nás. Technická vyspělost je ubohá - co se dá dělat bez strojního vybavení, to se tak taky dělá. Mimo drahých kamenů můžete koupit stříbrné šperky, výrobky ze slonoviny, ale především z velbloudí kosti - figurky hinduistických bohů a bohyň, náhrdelníky apod. Sošky bohů najdete téměř na každém rohu a vyrábějí se též z hlíny nebo ze dřeva či se odlévají z kovu. Dalším oblíbeným zpracovávaným materiálem je mosaz a mramor, z velbloudí či buvolí kůže se dělají jednoduché sandály. Nedaleký Sanganer se zase proslavil hrnčířským zbožím, ručně vyráběným papírem a barevnými přikrývkami a dekami, tzv. Sanganeri prints. Indické ženy, které rády nosí náramky, často deset i více na každé ruce, si také přijdou na své. Tyto plastikové předměty zdobené barevnými sklíčky jsou k dostání po celém městě.

Pokud v Jaipuru budete trávit delší dobu, nabízí se několik příležitostí, jak využít volný čas. Například se můžete stát členy některého sportovního klubu. Rajasthan Polo Club je jedním z nejprestižnějších klubů v Indii. U nás ne příliš známé polo, které se hraje na koních, shlédnete v Jaipuru též jako zápas na slonech, velboudech či kolech. Dalším dědictvím angličanů je golf - Rajasthan Golf Club je součástí hotelu Rambagh. V indickém horkém létě přijde vhod si zaplavat, několik velkých hotelů nabízí tuto možnost ve svých bazénech. Jezero Ramgarh, 30 km od Jaipuru, je oblíbeným víkendovým letoviskem, mimo rybaření a člunkování je možné si zahrát též tenis či kulečník. A pokud chcete shlédnout alespoň jeden hindi film, navštivte kino Raj Mandir, o kterém se říká, že je jedním z nejlepších kin v Asii.

Jaipur, to je město paláců, pevností, zahrad, vzrušujících bazarů. Paláce a pevnosti včerejška jsou nyní žijící monumenty a kromě hustého dopravního ruchu se zdá, že se jen málo změnilo...